Královnou Orlických hor je bezesporu Divoká Orlice. Obtéká je ze tří stran a už od pramene teče poněkud nepochopitelným směrem – téměř opačným, než kam nakonec míří. Teprve po zhruba třiceti kilometrech toku se jí podaří prorazit horský masiv a pokračovat jakžtakž směrem k Labi. Na cestě přibírá Rokytenku, Zdobnici a Bělou. Ještě než spočine Zdobnice v Orlici, pohltí Říčku a Bělá spolkne Kněžnou. Další říčkou stékající po jižních úbočích je Dědina (Zlatý potok), která se vlévá do Spojené Orlice.
Tichá Orlice se tváří, jako by nechtěla mít s Orlickými horami nic moc společného. Je to takový pozorovatel zpovzdálí. Má jiný původ a působí dojmem, že se do rodiny orlických řek přivdala. K soutoku s Divokou Orlicí dochází u Týniště nad Orlicí.

I letos jsem se zúčastnili akce Tancování s kánoí pořádané Dvoranou. Od Boba jsem získali první informace, mj.: "Letos se nejedná o nijak náročnou vodu, ale nudit se určitě nebudeme. Orlice příjemně proudí a meandruje v krásné podorlické krajině." Měl pravdu. Zábavy jsme si užili až až. .-)

Pro ty, kteří se chtějí o Orlici dovědět více, nabízím trochu zeměpisu i dějepisu. Popis je převzat z netu, ale doufám, že se jeho autor zlobit nebude.

Letos se nás zúčastnil rekordní počet posádek. Naše flotila čítala sedm lodí:

1. kapitán Karel; háček první den Dáda, druhý den Adam; porcelán první den Martina, druhý den Dáda;
VLAJKOVÁ LOĎ první den
2. kapitán Petr; háček Romana;
3. kapitán Romča; háček Ivoš; porcelán první den žádný, druhý den Radka;
VLAJKOVÁ LOĎ druhý den
4. kapitán Vláďa; háček Yveta;
5. kapitán Olga; háček Jirka (druhý den došlo během cesty ke střídání funkcí);
6. kapitán Milan; háček Terezka; porcelán první den Radka, druhý den Martina;
7. kapitál Jiřík; háček Lucka.